|
|
Revize elektronické karty diabetika na Klinice diabetologie IKEM
Fialová, Lenka ; Blaha, Milan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Karta diabetika je elektronický medicínský záznam na Klinice diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jedná se o komplexní záznam o pacientovi, obsahující klinická a statistická data. Problémem karty diabetika je její obsáhlost a tedy i zdlouhavost vyplňování lékařskými pracovníky. Kvůli tomu klesá i její využitelnost. V práci je popsána tvorba programového modulu, který vede ke vzniku inovované karty diabetika vnořené do ambulantní zprávy a hlavně k novému uživatelskému rozhraní, pomocí něhož se zadávají do karty data. Dále jsou popsány další postupy mající za úkol podpořit implementaci do systému Zlatokop, nemocničního informačního systému v IKEM. Součástí je i zhodnocení přínosů této karty a přiblížení současného stavu tohoto projektu. Před popisem samotného řešení se práce věnuje ozřejmění základních oblastí týkajících se karty diabetika. Jedná se o obor elektronického zdravotnictví, speciálně potom v oblasti elektronického zdravotního záznamu, dále o oblast databází se zaměřením na Caché, databázi používanou v systému Zlatokop. Práce také podává základní informace o onemocnění diabetes mellitus a o základních principech uživatelského prožitku.
|
|
|
Stav chrupu u hendikepovaných pacientů
Chleborád, Karel ; Dostálová, Taťjana (vedoucí práce) ; Racek, Jaroslav (oponent) ; Hanzlíček, Petr (oponent)
Informace ve zdravotnické dokumentaci slouží k mnoha účelům: mohou být použity k diagnostice a terapii, zdravotnická dokumentace obsahuje informace, které mohou být podkladem pro finanční úhrady za ošetření nebo pro čerpání úhrady ze zdravotního pojištění. Data mohou být využita ke statistickému vyhodnocení a jiným odborným případně vědeckým účelům. Cílem studie je ověřit jednoduchost ukládání dat a porovnávání časové náročnosti tří metod záznamu dentálních údajů: zápis do zubní WHO karty a elektronický zdravotní záznam (EHR) ovládaný klávesnicí nebo hlasem. Všechny tři metody byly použity u 126 pacientů. Nejprve byly pacienti vyšetřeni standardní technikou (komunikace mezi lékařem a sestrou) a data zaznamenána do WHO karty. Stejný zubní lékař provedl záznam všech dat do EHR za použití klávesnice nebo při ovládání hlasem. Poté jsme porovnávali dobu, potřebnou k uložení záznamu u všech tří metod. Užitím Friedmanova testu jsme nalezli signifikantní rozdíly časové náročnosti mezi třemi metodami (p<0,001). Ruční zápis do zubní WHO karty byl proveden rychle, ale jeho opětovné použití je velmi obtížné, protože není v elektronické podobě. Rozdíl časové náročnosti záznamů vyšetření při použití EHR ovládaného klávesnicí nebo hlasem nebyl signifikantní. V klinické praxi je požadováno najít způsoby, jak se...
|
|
|
Jazyk lékařských zpráv a jeho informačně lexikální analýza
Přečková, Petra ; Zvárová, Jana (vedoucí práce) ; Hanzlíček, Petr (oponent) ; Skalská, Hana (oponent)
Cílem disertační práce byla informačně lexikální analýza českých lékařských zpráv a využitelnost mezinárodních klasifikačních systému v českém zdravotnickém prostředí. Analýza lékařských zpráv byla založena na atributech Minimálního datového modelu pro kardiologii (MDMK). Byly použity lékařské zprávy psané volným textem a strukturované lékařské zprávy uložené v softwarové aplikaci ADAMEK. Pro práci byly využity zejména klasifikační systémy SNOMED CT a MKN-10. Bylo porovnáno, jak dobře jsou atributy MDMK zaznamenány v textových lékařských zprávách a v lékařských zprávách zaznamenávaných strukturovaně pomocí softwarové aplikace ADAMEK. Byla provedena jazyková analýza českých textových lékařských zpráv. Byla navržena nová aplikace metod pro měření diverzity lékařských zpráv psaných v jakémkoli jazyce. Tato nová aplikace je založena na obecných konceptech diverzit a byla odvozena z f-diverzity, relativní f-diverzity, vlastní f-diverzity a marginální f- diverzity. Závěrem práce je zjištění, že zapisování lékařských zpráv formou volného textu je velice nesourodé a není standardizováno. Použití standardizované terminologie by přineslo výhody lékařům, pacientům, administrátorům, softwarovým vývojářů a plátcům a pomohlo by poskytovatelům zdravotnické péče tím, že by poskytovalo kompletní a snadno dostupné...
|
|
|
Extrakce informací z lékařských textů
Zvára, Karel ; Svátek, Vojtěch (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Skalská, Hana (oponent)
Cílem mé práce bylo zjistit specifické vlastnosti českých lékařských zpráv z hlediska možnosti extrahovat z nich konkrétní informace. Pro svoji práci jsem měl k dispozici celkem 268 anonymizovaných narativních lékařských zpráv ze dvou ambulantních pracovišť. Studoval jsem standardy pro uchování elektronické zdravotnické dokumentace i pro přenos klinických informací mezi informačními systémy ve zdravotnictví. Věnoval jsem se také implementování elektronického zdravotního záznamu v zubním lékařství. Nejprve jsem se narativní lékařské zprávy snažil zpracovat pomocí nástrojů pro zpracování přirozeného jazyka (Natural Language Processing, NLP). Dospěl jsem k závěru, že narativní lékařské zprávy v českém jazyce jsou typickému českému textu velmi vzdálené zejména pro svoji heslovitost a absenci české větné stavby. Obsahují také velké množství překlepů, zkratek a zkrácených slov. Vzhledem k nedostupnosti hlavních mezinárodních klasifikačních systémů v českém jazyce jsem se rozhodl pokračovat ve výzkumu vývojem metody pro přípravu vstupního textu pro překlad a jeho sémantickou anotaci. Hlavním cílem této části výzkumu bylo navrhnout metodu a podpůrný software pro interaktivní korekci a sémantickou anotaci narativních lékařských zpráv, které by umožnily jejich snadnější použití, s menším množstvím chyb i...
|
|
|
Stav chrupu u hendikepovaných pacientů
Chleborád, Karel ; Dostálová, Taťjána (vedoucí práce) ; Racek, Jaroslav (oponent) ; Hanzlíček, Petr (oponent)
Informace ve zdravotnické dokumentaci slouží k mnoha účelům: mohou být použity k diagnostice a terapii, zdravotnická dokumentace obsahuje informace, které mohou být podkladem pro finanční úhrady za ošetření nebo pro čerpání úhrady ze zdravotního pojištění. Data mohou být využita ke statistickému vyhodnocení a jiným odborným případně vědeckým účelům. Cílem studie je ověřit jednoduchost ukládání dat a porovnávání časové náročnosti tří metod záznamu dentálních údajů: zápis do zubní WHO karty a elektronický zdravotní záznam (EHR) ovládaný klávesnicí nebo hlasem. Všechny tři metody byly použity u 126 pacientů. Nejprve byly pacienti vyšetřeni standardní technikou (komunikace mezi lékařem a sestrou) a data zaznamenána do WHO karty. Stejný zubní lékař provedl záznam všech dat do EHR za použití klávesnice nebo při ovládání hlasem. Poté jsme porovnávali dobu, potřebnou k uložení záznamu u všech tří metod. Užitím Friedmanova testu jsme nalezli signifikantní rozdíly časové náročnosti mezi třemi metodami (p<0,001). Ruční zápis do zubní WHO karty byl proveden rychle, ale jeho opětovné použití je velmi obtížné, protože není v elektronické podobě. Rozdíl časové náročnosti záznamů vyšetření při použití EHR ovládaného klávesnicí nebo hlasem nebyl signifikantní. V klinické praxi je požadováno najít způsoby, jak se...
|
|
|
Jazyk lékařských zpráv a jeho informačně lexikální analýza
Přečková, Petra ; Zvárová, Jana (vedoucí práce) ; Hanzlíček, Petr (oponent) ; Skalská, Hana (oponent)
Cílem disertační práce byla informačně lexikální analýza českých lékařských zpráv a využitelnost mezinárodních klasifikačních systému v českém zdravotnickém prostředí. Analýza lékařských zpráv byla založena na atributech Minimálního datového modelu pro kardiologii (MDMK). Byly použity lékařské zprávy psané volným textem a strukturované lékařské zprávy uložené v softwarové aplikaci ADAMEK. Pro práci byly využity zejména klasifikační systémy SNOMED CT a MKN-10. Bylo porovnáno, jak dobře jsou atributy MDMK zaznamenány v textových lékařských zprávách a v lékařských zprávách zaznamenávaných strukturovaně pomocí softwarové aplikace ADAMEK. Byla provedena jazyková analýza českých textových lékařských zpráv. Byla navržena nová aplikace metod pro měření diverzity lékařských zpráv psaných v jakémkoli jazyce. Tato nová aplikace je založena na obecných konceptech diverzit a byla odvozena z f-diverzity, relativní f-diverzity, vlastní f-diverzity a marginální f- diverzity. Závěrem práce je zjištění, že zapisování lékařských zpráv formou volného textu je velice nesourodé a není standardizováno. Použití standardizované terminologie by přineslo výhody lékařům, pacientům, administrátorům, softwarovým vývojářů a plátcům a pomohlo by poskytovatelům zdravotnické péče tím, že by poskytovalo kompletní a snadno dostupné...
|
|
|
Revize elektronické karty diabetika na Klinice diabetologie IKEM
Fialová, Lenka ; Blaha, Milan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Karta diabetika je elektronický medicínský záznam na Klinice diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jedná se o komplexní záznam o pacientovi, obsahující klinická a statistická data. Problémem karty diabetika je její obsáhlost a tedy i zdlouhavost vyplňování lékařskými pracovníky. Kvůli tomu klesá i její využitelnost. V práci je popsána tvorba programového modulu, který vede ke vzniku inovované karty diabetika vnořené do ambulantní zprávy a hlavně k novému uživatelskému rozhraní, pomocí něhož se zadávají do karty data. Dále jsou popsány další postupy mající za úkol podpořit implementaci do systému Zlatokop, nemocničního informačního systému v IKEM. Součástí je i zhodnocení přínosů této karty a přiblížení současného stavu tohoto projektu. Před popisem samotného řešení se práce věnuje ozřejmění základních oblastí týkajících se karty diabetika. Jedná se o obor elektronického zdravotnictví, speciálně potom v oblasti elektronického zdravotního záznamu, dále o oblast databází se zaměřením na Caché, databázi používanou v systému Zlatokop. Práce také podává základní informace o onemocnění diabetes mellitus a o základních principech uživatelského prožitku.
|
|
| |
|
|
Electronic Health Records as an Instrument to Potentially Optimize the Work Flow in Small Medical Practices
Bannach, Anne-Kathleen ; Král, Petr (vedoucí práce) ; Cook, Gina (oponent)
Tato diplomová práce rozšiřuje současnou nabídku literatury analyzující elektronické zdravotní záznamy (EHRs) a jejich význam pro potenciální optimalizaci práce v malých lékařských praxích. Zároveň práce uvádí všeobecné informace o různých zdravotních systémech, a to zejména o kanadském systému péče o zdraví. Dále je poskytnut i teoretický přehled o informačních technologiích používaných poskytovateli zdravotní péče. Tato práce se zabývá novými komunikačními technologiemi a popisuje je. Problém: "Nedostatek jasných komunikačních kanálů při překládání pacienta mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními vede k fragmentaci této péče." 1 Tomu je nutno zabránit. Pro zlepšení komunikace je třeba, aby nové komunikační kanály byly více efektivní. Předtím, než se budeme snažit zlepšit komunikační kanály používané mezi zdravotnickými zařízeními na místní a celostátní úrovni, je třeba se zaměřit především na komunikační kanály používané uvnitř jednotlivých zařízení. To má velký význam zejména pro pacienty a ostatní zúčastněné strany, které sdílení informací o pacientovi považují za nejkritičtější složku lékařské péče. Pomalé zavádění EHRs v malých lékařských praxích ztěžuje zlepšení efektivity a zvýšení výkonnosti a nezajišťuje důvěru pacientů pro tuto oblast nových technologií. Na druhou stranu nedostatečné zavádění EHRs negativně ovlivňuje další poskytovatele zdravotní péče, např. nemocnice, které již tento systém zavedly. Díky stávajícím nedostatkům ve sdílení zdravotnické dokumentace je poskytování informací ve zdravotní péči neúplné a systém je tím pádem pro uživatele méně bezpečný. Cíl výzkumu: Hlavním cílem je získání znalostí týkajících se jednotlivých stanovisek lékařů a překážek pro zavedení EHR. Práce chce poukázat ve stejné míře na výhody a překážky, jakož i na nevýhody pro malé a středně velké praxe zavádějící EHRs. Závěr: Není nutno diskutovat o tom, jestli by EHRs měly být zavedeny. Mnohem důležitější je diskutovat o tom, jakým způsobem by měly být zavedeny. Hlavním problémem pro jejich zavedení v malých lékařských praxích je nejen finanční bariéra, ale i osobní postoje spojené s různým věkem lékařů a pacientů a jejich ochotou přijmout inovativní technologická řešení.
|
|
| |
host ::
RSS.